Start cesty byl situován do obory Hvězda. Logicky i cíl se o tři
roky později odehrál na tomtéž místě. Vyrazili jsme na uvedenou
dobu dojezdu 12 hodin, jak jinak srabsky autem. Zaparkovali jsme
v přilehlé vilové čtvrti a vydali se parkem k letohrádku. Na
místě už byly postaveny stany sponzorů a okolo se ometalo pár
zvědavců. Vypadalo to na komorní akci.

Zbývající čas jsme využili na občerstvení v bufetu, který je
přímo u vchodu do letohrádku. Při té příležitosti jsme narazili
na kolegu ve zbrani. Tedy cyklistu s vozíkem. Byl to ovšem
dvousedadlový Azub. Děda s dvěma kluky. Jsme rádi, že máme
Croozer. Z mikrofonu se ozval ječák moderátorky, to trénovala
bojový uvítací pokřik. Lidí zhusta přibylo a atmosféra se začala
přibližovat významu této události.

Lidi vytvořili špalír. Trička, 3. díl knihy od L&M co napsali o
své cestě, časopisy v tu chvíli nikdo nekupoval. Napnuté čekání
krátila moderátorka blekotáním s hlavním sponzorem akce. Pak se
na začátku aleje objevil peloton. To byli cyklisti kteří se
přidali k L&M a jeli s nimi poslední etapu. Jeli po druhé
straně, než stál špalír. Všichni se vrhli v úprk, aby jim nic
neuniklo. V tu chvíli jsme se také dozvěděli, že L&M pojedou na
té správné straně, tedy co stál špalír původně. Všichni se vrhli
zpět. Tonka s Mílou se ani nehly, protože měly na starost
kočarek. Já zaujal výhodnou pozici na lavičce a soustředil se na
chycení toho nejlepšího záběru. V tom rozrušení jsem si zapomněl
nastavit sekvenční focení a tak jsem vyrobil jen jednu fotku.
Ale byli tam. L&M na posledních metrech své cesty.

Pak nastala mela, tlačenice a mačkanice. Fotografové zvedli ruce
vzhůru a čipy měly fůru práce. Klasický foťák jsem už nikde
neviděl. L&M byli davem přesunuti na malé podium a zde oficiálně
přivítáni patrony, sponzory a tak. Tonka od rána nespala a
začínala být nerudná. Nikde žádná televize, nikde žádné rádio.
Mediálním partnerem byl Český rozhlas. To se projevilo na místě
tím, že tam byla nějaká rozhlasanda, stojíc opodál si přehrávala
již nahrané cosi, asi zvuky ptactva. Jinak se to projevilo tím,
že poslední asi dva týdny se objevovali rozhovory s M. a jinak
pusto a prázdno. Nechápu proč třeba nedostali vysílačky, jako ty
čápy černí. Mohli jsme je sledovat on-line po celé tři roky.
Rozhodně je víc posluchačů cyklistů, než fanoušků čápů. Pravda
ten čapí pořad byl velice zajímavý poučný a jistě i užitečný pro
vědce. Asi záleží na mediální - jak to nazvat - zručnosti, jak
se kdo prosadí. Toničce to bylo jedno. Něco chtěla, nevěděla co.
Asi jí tak štval ten ječák moderátorky. Zkusili jsme tedy
procházku lesoparkem leč marně. Museli jsme tedy opět použít
všechny triky a finty, jako je nošení, natřásání, houpání,
házení nebo třeba různé zvuky, aby se to dalo vydržet alespoň
k autu. Pak pokus usnutí v autě. Marně! Tedy domů v myšlenkách
si pohrávajíc jestli tu naši holčičku nepošleme na tři roky na
cestu kolem světa.

Mediální propagace se L&M podle mě moc nepovedla. Nevím v čem
to je, ale něco mi tam prostě vadí, něco chybí i když není asi
důvod. Celá cesta byla publikována na internetu (stránky nízké
úrovně – nikoli informačně), pravidelně vycházely články
v časopise Cykloturistika a nakonec došlo i na to rádio a snad i
na ČT1. Uvidíme, ono se při jízdě na kole dost špatně něco
připravuje a tak teď když dojeli se na to můžou vrhnout a třeba
se něco urodí.
Jsou totiž lidi, kteří prodají třeba i absolutní kraviny a to
prostě sednou na éro a jedou se někam dovolenkovat a pak je
z toho televizní pořad (vzpomínáte na dvojici
Zedníčková-Pokorný?). L&M si myslím mohou vzít příklad od
Zikmunda a Hanzelky.
V Hvězdě to bylo nakonec překvapivě velice živé s dobrou
atmosférou a s víc než kvalitní návštěvou. Myslím, že tam bylo
víc lidí než je průměrná návštěvnost ligového fotbalového zápasu
a tak se teď těším na ty zpracované zážitky. Do jisté míry na
úspěchu „prodeje“ této cesty asi záleží i budoucnost L&M.
Přes nespornou sportovní i reprezentativní hodnotu celé cesty
mám prostě výhrady
jako například s přemrštěnou technickou podporou, neobratnou
propagaci (chybí tomu prostě šmrnc nebo co) a styl. Taky se mi
honí hlavou myšlenky jak zvládnou L&M návrat k „civilnímu“
životu. Ona to asi nebude žádná legrace po 3 letech se najednou
věnovat takovým kravinám jako třeba chodit do práce a tak. Ale
třeba se to povede, do práce se nepůjde a L&M se stanou
cestovatelskými profíky.

Kone konců
svůj názor si vlastně udělá každý sám (měl by), k tomu nám
dopomáhej odkaz:
http://www.filabel.cz/lucie+michal/index.htm
|