Ladný tvar,
kompaktní rozměry, nízká hmotnost, precizní práce, kvalitní
materiál a slabší jízdní vlastnosti. To je velice stručný popis
sáněk, které jsme obdrželi zapůjčené pro Toničku k popojíždění
po Krkonoších.

Jestli pamatují
Frantu Pepu jedničku to netuším. Uhlíkovou metodu jsme
k dispozici pro určení stáří neměli a tak tento údaj budiž nám
utajen. Celková délka saní 80 cm, šíře posedu 24 a šíře opěrátka
36,5 cm jsou rozměry opravdu pro pidi sáně. Jejich velikost je
však jako dělaná pro tašku na mimino z našeho kočárku Mikádo.
Malé rozměry předurčují nízkou hmotnost. Cca 3,5 Kg. To se dá i
nosit, když je nejhůře. (není například sníh, atp.)

Naopak malé
rozměry, především délka zapříčiňují, že spatně drží směr. Malá
šíře zase stabilitu. Toničku jsem hned při první jízdě vyklopil
rovnou do závěje. Jako příslušenství byly sáně vybaveny
standardním motouzem přiměřené délky, který byl vynikajícím
pomocníkem jak při tahu, tak při ostatní manipulaci.
Co se týká
řemeslného zpracování nenašel jsem chybu. Vše v původním stavu.
Ke spojení jednotlivých částí byly použity hřebíky, vruty (obojí
již zkorodované) a klasické spojení dřeva čepování. Tam se
projevil zub času, při neopatrné manipulaci se měly sáně
tendenci rozkládat na více částí. Skluznice rovněž již značně
zkorodovaná je na jednom konci mírně odchlíplá by se jistě časem
ojezdila.

Celkově je třeba
vyjádřit spokojenost a přát si, aby i v Praze napadl sníh a
mohli jsme drandit taky doma.
A co vy nebo vaše ratolest? Máte
sáně? Tak se pochlubte.
Pistě >> |